Jak nafouknout horské kolo: tipy pro duše i bezdušový systém

Na první pohled se může zdát, že foukání plášťů je naprosto banální věc. Vezmete pumpu, párkrát zapumpujete, plášť je tvrdý – hotovo. V praxi je to ale trochu jinak a správný tlak v pneumatikách horského kola ovlivňuje víc, než byste možná čekali. Od toho, jak se vám jede, přes stabilitu v terénu, až po to, kolik energie při jízdě spotřebujete a jak často řešíte defekty. A to už si určitě zaslouží vaší pozornost. Ať už jezdíte maratony, technické traily, nebo jen víkendové výlety po lesních cestách, pár desetin baru může změnit celý výsledný zážitek z vaší jízdy.

Proč vůbec řešit tlak v pláštích?

Správný tlak v pláštích není jen o pohodlí, je to věc bezpečnosti, výkonu, zážitku z jízdy i minimalizace rizika defektu. Když je plášť přehuštěný, sice se vám na ideálně hladkém povrchu pojede rychleji, ale již při menších nerovnostech bude kolo  odskakovat, což vede k několika negativním jevům - ztrácíte rychlost, přilnavost a pohodlí. Kolo je hůře ovladatelné a snižuje se efektivita Vaší vložené energie. Naopak, když je tlak příliš nízký, hrozí, že prorazíte duši (pokud ji máte) o ráfek nebo poškodíte plášť.

Správně nahuštěné kolo s přibývajícími zkušenosti poznáte sami a každému vyhovuje trochu jiný tlak dle stylu jízdy. V počátku je dobré řídit se dle doporučení, která zohledňují celou řadu faktorů: vaše váha, šířka pláště, rozměr kola (26”, 27.5”, 29”), dušový vs.bezdušový systém atd.  Každopádně správně nahuštěné pláště se Vám odmění okamžitým zlepšením jízdních vlastností. V terénu žehlí kameny a kořeny s lehkostí, bez kopanců do rukou či sedla a průjezd terénem je rychlejší. A když přijde zatáčka, guma se opře do podkladu a vy cítíte, že kolo drží pevně, jede přesně tam, kam chcete, a každý pohyb je hladký a kontrolovaný.

Jaký tlak v pneumatikách horského kola je ideální?

Univerzální číslo, které by sedlo všem, bohužel neexistuje. Jak jsem nastínil výše,  záleží na vaší váze, šířce a velikosti pláště, terénu a na vašem stylu jízdy. Čím širší a větší plášť, tím je kontaktní plocha větší a vy můžete ubírat na tlaku. Nebojte se experimentovat ubírejte, přidávejte a zkoušejte, dokud se kolo nezačne chovat přesně tak, jak chcete. Rozdíl je také zda se rozhodnete zůstat u dušového systému nebo zvolíte modernější a z mého pohledu lepší systém bezdušový.

Duše

• Výhody: jednoduchost systému, neřešíte kontrolu tmelu, snazší a čistší práce při defektu
• Nevýhody: nutnost vyšších tlaků, větší riziko defektu, vyšší valivý odpor

Bezdušový systém (tubeless)

• Výhody: lze mít nižší tlaky než u duší, protože nehrozí procvaknutí duše. Tmel chrání proti defektu. Při defektu možnost opravy pomocí knotů. Nižší valivý odpor, celkově díky optimalizaci tlaku lepší efektivita, rychlost, přilnavost a komfort.
• Nevýhody: nutná pravidelná kontrola stavu tmelu. Při defektu, kdy nepomůže knot, mírně komplikovanější oprava.

Můj osobní set–up – 1,25 baru vepředu a 1,35 baru vzadu.
Disciplína – XCM (Cross-country Marathon)
Typ kola – celoodpružené 120/120mm
Rozměr plášťů – 29x2,35”

Pumpy pod drobnohledem: jakou zvolit a proč?

Na horské kolo existuje několik typů pump a každá má svůj smysl. Troufám si tvrdit, že většinou sáhnete po dvou pumpách - jednu na doma a druhou s sebou na kolo. Nabídka je opravdu velmi široká, její základní přehled najdete zde:

• Ruční minipumpa – jsou malé a kompaktní, ty s tlustším tělem jsou určené specificky pro MTB – dávají větší objem vzduchu, ale zvládnou nižší maximální tlak. Foukat s ručními minipumpami chce trochu energie a trpělivosti, ale podrží vás i když jste daleko od domova.
• Nožní (stojanová) pumpa – klasika do garáže nebo domů. Stabilní, pohodlná pumpa, která rychle nafoukne i větší plášť, aniž byste se u toho nadřeli.

• Pumpa s manometrem – ideální, pokud chcete mít tlak co nejprecizněji pod kontrolou. Ukáže vám přesné číslo, takže můžete zkoušet a experimentovat, dokud nenajdete tlak, při kterém kolo sedí přesně podle vašeho stylu jízdy a pocitu na trailu. 

• Bateriové kompresory – poměrně nová věc, která nabírá na popularitě. Kompresory jsou velmi malé a lehké a dokáží si na jedno nabití poradit s plným nafouknutím několika plášťů. Navíc si na digitálním displeji nastavíte přesný cílový tlak.

Jak správně nafouknout horské kolo krok za krokem

Než se pustíte do pumpování, je dobré si ujasnit, jaký ventil na vašem kole vlastně máte. Na horských kolech se nejčastěji setkáte se dvěma typy:

• Presta ventil – tenký, galuskový ventil, typický pro většinu horských kol. Je citlivější a umožňuje přesnější nastavení tlaku, ale vyžaduje trochu šikovnosti při nasazování pumpy. Ovládá se šroubováním vrchního “knoflíku”, což umožňuje přesnější kontrolu nad únikem vzduchu. To se hodí například při úpravě tlaku podle terénu během vyjížďky.
• Schrader, neboli auto ventil – širší ventil, který znáte třeba z aut. Je odolnější a jednodušší na obsluhu, ale na kole obvykle nenabízí tak přesné dolaďování tlaku jako Presta.

Pokud vaše pumpa neumí oba typy, budete potřebovat malou redukci, aby šla připojit ke Schraderu nebo naopak. Mnoho moderních pump ale už zvládá oba typy, takže se tím často netřeba trápit.

Pamatujte, že malé úpravy tlaku dělají velký rozdíl. Přidávejte nebo ubírejte jen po troškách a zkoušejte, jak se kolo chová. Někdy pocítíte i pár desetin baru. Je to trochu alchymie, trochu hraní si – zároveň to je ta část, která dokáže výrazně zlepšit jízdní vlastnosti Vašeho kola, a to ZADARMO! 

Tip! Na boku každého pláště najdete doporučený tlak – například „min. 1,5 bar / max. 3,0 bar“. Tyto údaje nepodceňujte, nejsou tam jen na ozdobu. Na druhou stranu s přibývajícími zkušenostmi zjistíte, že se pohybujete spíše na spodní hranici tohoto doporučení, někdy i celkem hluboko pod – samozřejmě v závislosti na Vašich preferencích, jízdním stylu a váze. 

Jak foukat MTB 29, 27,5 a 26 palců

Rozdíl mezi 26, 27,5 a 29 palcovými koly není jen v průměru, ale i v objemu vzduchu, který se do pláště vejde.

Čím větší objem, tím menší tlak si můžete dovolit.

U 29” horských kol tak často stačí i 1,3 baru, zatímco u starší šestadvacítky bude potřeba při totožných parametrech spíš kolem 1,8 barů.

Jak tedy foukat horské kolo? 

Hlavní obecná doporučení znějí:

• větší kolo – nižší tlak
• širší plášť - nižší tlak
• bezdušový systém - nižší tlak
• nižší váha jezdce - nižší tlak.

Duše nebo bezdušový systém?

Tohle je téma, které se mezi bikery řeší pořád dokola. Jako všechno i zde má každé řešení svoje pro a proti a vždy záleží, jaký typ cyklisty jste.

Duše je klasika, která stále funguje. Je levná, jednoduchá, snadno se opravuje a nevyžaduje žádnou speciální péči. Stačí pumpa, případně záplata a můžete pokračovat. Na druhou stranu má duše i své nevýhody – hlavně vyšší riziko „snake bite“, kdy se duše při nárazu sevře mezi ráfek a překážku a cvaknete ji. Abyste tomu předešli, je potřeba jezdit s o něco vyšším tlakem, což trochu kazí jízdní vlastnosti v terénu -  komfort, přilnavost, rychlost. V případě defektu u duší nezbývá nic jiného než kolo rozebrat, vyndat duši a buď ji slepit, nebo vyměnit.

Bezdušový systém, neboli tubeless, je dnes už v podstatě standard na většině novějších kol. Plášť se těsní přímo o ráfek a místo duše je uvnitř tmel, který dokáže zalepit drobné dírky sám. Výhoda je jasná – můžete jezdit s nižším tlakem, mít lepší přilnavost a komfort a zároveň nižší riziko defektu. Nevýhodou je trochu složitější montáž a nutnost tmel jednou za pár měsíců doplnit. V případě defektu se u malých děr tmel postará o zalepení sám, u větších děr se používá tzv. knot a doplňuje tlak CO₂ bombičkou. Pokud je poškození vážné, musí se plášť doplnit klasickou duší.

Pokud jezdíte často v terénu, bezduše dávají obrovský smysl. Pokud jste spíš rekreační jezdec a nechcete řešit tmel a přezouvání, klidně zůstaňte u duší.

Jak hustit horské kolo s bezdušovým systémem

U bezdušového systému je důležité, aby plášť správně „sedl“ na ráfek. Někdy stačí běžná pumpa, jindy pomůže kompresor nebo CO₂ bombička, která dodá rychlý náraz vzduchu. Jakmile plášť dosedne, tlak už pak můžete upravit podle potřeby.

Tip! Doporučuji zkontrolovat, že ventilek není zalepený tmelem – to může být důvod, proč bezdušový plášť „nechce zaskočit“ . Po nafouknutí kolo párkrát protočte, tmel se rozprostře a celý systém se lépe utěsní.

3 nejčastější mýty o tlaku v pláštích horského kola

• Tvrdší plášť je vždy lepší
  Mnoho jezdců si myslí, že čím tvrdší plášť, tím rychlejší a lepší jízda. Ve skutečnosti tvrdý plášť sice jede rychleji po ideálně hladkém povrchu, ale v terénu je to přesně naopak – přefouknutý plášť je pomalejší a hůře překonává překážky. Navíc vás může pěkně potrestat – ztratíte komfort i cit pro podklad a často i kontrolu nad kolem.
• Pumpa bez manometru stačí
  Zkoušet tlak „od oka“ je vždycky riziko. Někdy nafouknete moc, jindy málo, a kolo se pak nechová tak, jak by mělo. Pumpa s manometrem vám naopak vždy umožní doladit přesně tlak a najít tu správnou rovnováhu mezi komfortem, gripem a rychlostí.
• Kontrola tlaku není potřeba často
  Mnoho jezdců si myslí, že stačí zkontrolovat tlak párkrát za sezónu. Pravda je ale taková, že vzduch postupně uniká a už po týdnu může být rozdíl i půl baru. Pravidelná kontrola – ideálně jednou týdně – vám zajistí, že kolo bude jezdit přesně tak, jak chcete.

Tip! Podívejte se na článek Jak vybrat horské kolo a vyberte si kolo přesně pro váš styl a terén.

Správný tlak: malá věc, velký rozdíl

Správný tlak v pláštích může na první pohled působit jako drobnost, ale ve skutečnosti zásadně mění každý zážitek z jízdy. Je to jeden z nejjednodušších a nejefektivnějších „tuningů“, které svému kolu můžete dopřát, a navíc nic nestojí. Pamatujte ale – žádná univerzální hodnota neexistuje. Nebojte se proto trochu experimentovat, přidávat nebo ubírat po troškách a zkoušet, co vám sedí nejlépe. Nakonec jde hlavně o pocit a radost z jízdy. Když se na kole cítíte jistě a pohodlně, jede všechno mnohem lépe.

Autor: Kristián Hynek